Poslední výstřely války: Krvavý 9. květen 1945 v Bělovsi na Náchodsku

Válka Ivan Fuksa 27.02.2026

V květnu 1945 prchaly do amerického zajetí poslední zbytky německé armády i skrze Běloves u Náchoda, kudy vede důležitá cesta z Kladska do nitra Čech. Už po kapitulaci Říše, 9. května zde nechaly svou krvavou stopu Waffen-SS.

Na Náchodsku od počátku května sílily akce partyzánů. Němci se proti nim snažili zasahovat, avšak vzhledem k postupnému kolapsu obrany na východní frontě a pádu Berlína jejich reakce ztrácely na síle. Okupační posádka v Náchodě kapitulovala večer 8. května 1945, kdy vstoupila v platnost kapitulace třetí říše. Tehdy již probíhalo odzbrojování příslušníků Wehrmachtu jak v Náchodě, tak v Bělovsi, především v bývalé čs. celnici. Zabavené zbraně se svážely do náchodského pivovaru. K žádnému většímu incidentu nedošlo, přestože někteří Němci své pistole, pušky a samopaly neodevzdali.

Příjezd smrtihlavů

Zásadní obrat přinesl 9. květen 1945, kdy do Bělovsi začaly proudit i Waffen-SS, tvořící zadní voj ustupujících sil. Jejich příslušníci odmítali odzbrojení a odpoledne na německé straně hranice zastřelili tři mladé Čechy. Kolonu uzavírala jednotka 31. dobrovolnické granátnické divize SS, vybavená mimo jiné Jagdpanzery 38(t) Hetzer. Nejprve projela Bělovsí k Náchodu, protože Češi si uvědomovali její nebezpečnost a stáhli se. Stejné obavy měli i Náchodští, kteří urychleně vyzvali obyvatele prostřednictvím amplionů, aby se ukryli. Němci dorazili až na náměstí, kde během jízdy strhávali rudé vlajky, případně na ně stříleli. Po krátkém zastavení a poradě se rozdělili – část pokračovala dál, zatímco druhá se vrátila k Bělovsi, patrně ve snaze krýt ústup zbytku jednotky.

V té době se k obci blížili první rudoarmějci, konkrétně protitankoví dělostřelci 291. gatčinské divize. Jako první dorazila baterie divizních kanonů vz. 42 (ZiS-3) ráže 76,2 mm, tažených nákladními studebakery. Nadšeně je vítali Češi čekající u německé celnice, stojící tehdy ještě na území německého Kladska. Následně Sověti zamířili k nové české celnici v Bělovsi.

V tom okamžiku tam přijížděly i tři stíhače tanků Hetzer doprovázené pěchotou. Když jejich osádky spatřily nepřítele, zahájily palbu. Prvnímu nákladnímu automobilu s dělem se zázrakem podařilo projet kolem nich a dostat se bez škod a zranění hlouběji do Bělovsi. Druhá souprava však takové štěstí neměla.

Vždyť válka včera skončila

Rudoarmějci se zpočátku řídili rozkazem nestřílet kvůli podepsané kapitulaci. Němci však rychle postoupili až k nim a zničili nákladní vozy i děla. Zasáhli jak přítomné Čechy, tak sovětské vojáky, kteří se v nastalém chaosu rozutekli. Část se ukryla uvnitř budovy, jiní se pokusili uprchnout, avšak většinu útočníci skosili. Ve sklepě celnice se zároveň skrývali čeští civilisté. Příslušníci Waffen-SS pálili i na sovětské jednotky nacházející se mezi německou a českou celnicí. Přitom zničili tahač s jedním z děl.

Výpovědi svědků se liší ohledně chování Sovětů uvnitř celnice. Někteří tvrdí, že odmítli bojovat s odkazem na kapitulaci. Jiní uvádějí, že se pokusili o obranu, avšak chaoticky, mnozí byli zaskočeni, neměli zbraně nebo jim chyběla munice. Do odporu se zřejmě zapojilo i několik Čechů, ale i ti čelili stejnému problému. Pod silnou německou palbou se obránci nedokázali organizovaně bránit a nakonec se vzdali. Esesmani zajaté Sověty odváděli ven a popravovali nebo je zastřelili uvnitř. Stejný osud potkal i české obránce. Následně Němci vyvedli i české rodiny ukrývající se ve sklepě. I jim hrozila poprava, ta však nakonec neproběhla, neboť v té chvíli vypukl další boj.

První část baterie mezitím postoupila hlouběji do Bělovsi, tedy do týlu Němců bojujících u nové celnice. Když Sověti pochopili, že nepřítel navzdory platné kapitulaci odmítá složit zbraně, společně s Čechy se pokusili co nejrychleji připravit dělo k boji. V nastalé přestřelce sice Němci dokázali zničit jeden nákladní vůz a zabít a zranit několik Čechů i Sovětů, ale obránci nakonec zahájili dělostřelbu a postupně získávali převahu. A to i přesto, že dorazily německé posily v podobě dalších stíhačů tanků. Část druhé kolony se však po začátku boje rychle otočila a odjela k Náchodu. Do finálního zápasu se pokusilo zapojit i jedno dělo třetí části baterie, Němci ho však brzy zlikvidovali.

Hrdinové i Zbabělci

Po postupném vyřazení všech hetzerů se esesmani ocitli v křížové palbě, která urychlila konec organizovaného odporu. Esesmani se rozprchli po okolí. V tu chvíli dorazily posily povstalců z Police nad Metují a náchodského pivovaru, kteří se zapojili do pronásledování. Mnohé Němce se podařilo zajmout, další padli při přestřelkách. Večer se k pročesávání terénu přidali i rudoarmějci. Zajatci se ocitli v náchodském pivovaru, kde následujícího dne prošli tvrdým výslechem, při němž docházelo i k mučení a popravám.

Šlo o poslední krvavou kapitolu zbytečného krveprolití, které Němci rozpoutali již po oficiálním konci druhé světové války v Evropě. Událost se silně promítla do autobiograckého románu Josefa Škvoreckého Zbabělci (1958). Podle soupisu z 11. května 1945 zemřelo během bojů o dva dny dříve devět Čechů a 12 sovětských vojáků, dalších 91 osob utrpělo zranění.