Ohnivý ledovec v islandském národním parku Vatnajökull
Mezi nejnovější položky na rozsáhlém seznamu přírodních skvostů pod patronátem UNESCO se zařadil islandský národní park Vatnajökull. Chráněné území sopečného původu se překrývá s hranicemi stejnojmenného ledovce
Nesmírně rozmanitá krajina národního parku Vatnajökull zahrnuje vedle ledovcových jezer a kaňonů i vysoké sopečné masivy, náhorní plošiny či mokřady. (foto: Shutterstock)
Národní parky zaujímají 14 % rozlohy severského ostrova a naprostá většina uvedeného rozsahu připadá právě na Vatnajökull. Se 14 820 kilometry čtverečními více než dvacetkrát překonává českou Šumavu a představuje druhý největší národní park starého kontinentu.
Islandské výrazy vatn neboli voda a jökull čili led přitom nemohou být přiléhavější: Vatnajökull se rozkládá na gigantickém ledovci, jenž tvoří největší masu svého druhu v Evropě – navzdory faktu, že v uplynulém století o 15 % svého objemu přišel. V maximu však stále dosahuje tloušťky 950 metrů a táhne se od 1 700 metrů nad mořem až na vrchol 2 110 metrů vysoké hory Hvannadalshnjúkur.
Země ohně a ledu
Nikoliv náhodou náleží Islandu v katalozích cestovních kanceláří populární přídomek „země ohně a ledu“. Vrstva zmrzlé vody ukrývá osm aktivních vulkánů, přičemž jejich činnost místní krajinu vždy formovala. Právě její unikátní podoba se před třemi lety stala jedním z důvodů pro zápis na prestižní seznam UNESCO. Sopečná aktivita vytvořila ve skalnatém podkladu trhliny impozantních tvarů i velikostí. Zvláště působivé jsou pak záplavové útvary zvané jökulhlaup – jedná se o pozůstatky povodně vyvolané rychlým úbytkem ledovce v důsledku silné geotermální aktivity. Podobné incidenty se na Islandu opakovaně odehrávají v intervalech pěti až patnácti let a některé dosáhly mimořádných rozměrů. Kupříkladu erupce v oblasti Bárðarbunga v roce 1996 protrhla ledovcovou bariéru u jezera Grímsvötn a uvolněná vodní masa se rozlila do vzdálenosti třiceti kilometrů.
V říši vody
Národní park Vatnajökull se řadí mezi nejzavodněnější regiony Islandu a hned po oblasti ledovce Mýrdasjökull na jihu ostrova ho skrápí největší množství srážek: Ročně jich tam spadnou až tři tisíce milimetrů.
TIP: Když roztají ledovce: Pět nejpůsobivějších ledových řek
Na svazích nejvyššího islandského vulkánu Öræfajökull leží v zimě i patnáct metrů sněhu a množství vody zadržované v tamních ledovcích lze srovnat s nejmohutnější ostrovní řekou Ölufsá. Jejich plocha se však v důsledku klimatické změny ročně zmenšuje zhruba o 2,8 %.
