Noční obloha v září: Těsné setkání Merkuru a Marsu a podzimní rovnodennost
Zářijová obloha nabídne plno zajímavých událostí - k vidění bude blízké setkání Merkuru a Marsu a čeká nás i podzimní rovnodennost
Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají. Den během podzimní rovnodennosti tak trvá zhruba o 10 minut déle než noc.
Fotogalerie 4
Na podvečerní zářijové obloze spatříme kromě hvězd a souhvězdí nastupujícího podzimu pouze jedinou jasnou planetu. Nažloutlý Saturn v souhvězdí Hadonoše nízko nad jihozápadem si však dlouho neužijeme – za horizontem se totiž ukryje ještě před půlnocí. Další planety přinese až ranní nebe. Jako první se nad východem zjeví výrazná Venuše a od druhé poloviny září ji budou následovat i naoranžovělý Mars a o něco méně nápadný žlutobílý Merkur.
Od 16. do 20. září se přitom právě v této části ranní oblohy odehraje několik zajímavých setkání: 16. a 17. září dojde k poměrně těsnému přiblížení Merkuru a Marsu – bude je dělit úhlová vzdálenost cca 0,3°. V následujících dnech se v jejich blízkosti objeví i úzký srpek ubývajícího Měsíce a kompozici pak doplní zářivá Venuše a jasná hvězda Regulus ze souhvězdí Lva.
Podzimní rovnodennost
Slunce letos protíná nebeský rovník již 22. září. V ten den nastává podzimní rovnodennost. Podle svého názvu se úkaz vyznačuje tím, že den i noc trvá stejně dlouho, tedy 12 hodin.
To však není tak úplně pravda, protože v důsledku refrakce slunečního světla v zemské atmosféře a díky tomu, že má kotouček Slunce zhruba 1 stupeň, trvá den podzimní rovnodennosti o zhruba 10 minut déle než noc. Přestože nám podzim úředně i občansky začne 22. září ve 22 hodin a 3 minuty, letní čas ještě potrvá o měsíc déle tak, aby to bylo ve shodě s ostatními evropskými zeměmi. Toto uspořádání platí od roku 1996. Hodinky tak budeme na zimní čas posouvat až na konci října.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. září | 6 h 07 min | 19 h 26 min |
| 15. září | 6 h 28 min | 18 h 56 min |
| 30. září | 6 h 50 min | 18 h 24 min |
22. září 2017 ve 22:01 SELČ vstupuje Slunce do znamení Vah; nastává podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Úplněk | 6. září | 19 h 39 min | 6 h 01 min |
| Poslední čtvrt | 13. září | 23 h 38 min | 14 h 25 min |
| Nov | 20. září | 6 h 26 min | 19 h 14 min |
| První čtvrt | 28. září | 14 h 39 min | 23 h 39 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – viditelný ve druhé půlce září ráno nízko nad východem
- Venuše – viditelná ráno vysoko nad východem
- Mars – viditelný ve druhé půlce září ráno nízko nad východem
- Jupiter – nepozorovatelný
- Saturn – viditelný večer nad jihozápadem
- Uran – viditelný po celou noc
- Neptun – viditelný celou noc
Úkazy na nebi
- 5. září – Neptun v opozici se Sluncem
- 10. září – setkání Merkuru, Marsu a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na ranním nebi nízko nad východem (o něco výš nad obzorem bude pozorovatelná i Venuše)
- 12. září – Merkur v největší západní elongaci (v úhlové vzdálenosti 18° od Slunce)
- 16. a 17. září – těsné setkání Merkuru a Marsu na ranní obloze za svítání nad východem (na nebi je bude dělit úhlová vzdálenost cca 0,3°)
- 18. září – setkání velmi úzkého měsíčního srpku, Venuše, Marsu, Merkuru a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na ranní obloze nad východem
- 20. září – setkání Venuše a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na ranním nebi nad východem (na obloze je bude dělit úhlová vzdálenost cca 0,5°)
- 27. září – setkání Měsíce, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na večerním nebi nad jihozápadem
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
