Netradiční materiály: Silnice z plastu, mrakodrapy ze dřeva a domy ze slámy
V posledních letech hraje při výběru stavebního materiálu čím dál důležitější roli udržitelnost a šetrnost vůči přírodě. Buduje se tak nejen z recyklovaných surovin, ale třeba i ze slámy
Užitek z odpadu
plast
stavba: silnice | kde: Nizozemsko
Plasty lze využít mimo jiné coby alternativu pro asfalt. Jejich nesporná výhoda totiž tkví v tepelné odolnosti, sahající od −40 °C do 80 °C. Vozovku z recyklátu navíc tolik neohrožují povětrnostní podmínky, a tudíž tak snadno nepodléhá erozi – oproti běžné asfaltové silnici má mít až trojnásobnou životnost. I pokládání recyklovaných cest je rychlejší, protože vznikají z předem připravených dílů, které se spojují k sobě. Komunikace se tak nebuduje měsíce, nýbrž pouhé týdny. (foto: PlasticRoad BV)
Zpátky na stromy
dřevo
stavba: mrakodrap | kde: Norsko
Zatímco u rodinných domků jsme si na dřevěné konstrukce už zvykli, do světa mrakodrapů a výškových budov proniká zmíněný materiál teprve v posledních letech. Ideální příklad nabízí Mjøstårnet, nejvyšší dřevěný mrakodrap planety, jenž se od roku 2019 tyčí do výšky 85,4 metru nad norským Brumunddalem. Jeho základ tvoří lepené desky a lamely, které jsou nejen pevné, ale také „ohnivzdorné“: Při požáru dle výrobců jednoduše zuhelnatí a zpomalí postup plamenů. (foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0)
PET skládačka
recyklované PET lahve
stavba: školy | kde: Afrika
Plastové cihly se podobají stavebnici a vznikají z recyklovaných PET lahví nebo třeba ze starých sandálů či pneumatik. Jsou tedy nejen lehké, ale oproti běžným cihlám také levnější, neboť materiálu k výrobě se všude nabízí dost. Jen v Česku se podle Kateřiny Novákové z Fakulty architektury ČVUT vyprodukují asi tři miliony „petek“ denně. V afrických zemích, například v Pobřeží slonoviny, tak hodlají z „plastové stavebnice“ budovat školy. (foto: Shutterstock)
Chrám milionů lahví
skleněné lahve
stavba: chrám, dům | kde: Thajsko
Na rozdíl od plastových lahví se z jejich skleněných protějšků nevyrábí recyklát, ale používají se v celku. Odřezává se jim však hrdlo, aby se daly postavit na sebe, načež se spojují maltou, stejně jako cihly. Ani v tomto případě nejde o převratnou novinku, protože nejstarší dochovaný dům ze skla vznikl již roku 1905: Zlatokopové v Nevadě na něj použili asi padesát tisíc sklenic. V Thajsku pak z recyklovaného skla postavili rovnou svatostánek – Wat Pa Maha Chedi Kaew neboli „chrám milionů lahví“ vyrůstal od roku 1984. (foto: Shutterstock)
Seno? Sláma!
sláma
stavba: domy | kde: Česko
Všichni dobře znají pohádku O třech prasátkách: Jediný dům, který vlk nerozfouká, je ten kamenný. Ovšem ani slámě není nutné se při stavbě vyhýbat. Slaměné balíky se využívají například při budování „přírodních“ domů: Slouží buď jako nosné zdi, nebo coby výplň dřevěných rámů. K výhodám patří cena a dostupnost. Podle výzkumů vás navíc v takovém obydlí nemusí trápit ani obavy z ohně, protože „balíková“ konstrukce plní účel ještě 120 minut po vypuknutí požáru. Zápor slámy pak spočívá v náchylnosti k hnilobě. (foto: Shutterstock)
