Na pokraji vyhynutí: Šestice zvířecích druhů, které se podařilo zachránit
V přírodě musejí živočichové každý den bojovat nejen o přežití, ale i s následky lidského jednání. Řada z nich bohužel prohrává, a ocitá se tak na pokraji vyhynutí. Zatímco mnohé se zachránit nepodařilo, v případě jiných pomohl včasný zásah ochranářů odvrátit katastrofu.
Příroda bez zubrů
- zubr evropský (Bison bonasus)
S hmotností dosahující až 900 kilogramů představuje zubr evropský nejtěžší suchozemské zvíře Evropy. I na starém kontinentu však podobně jako za oceánem čelil systematickému lovu a z místní přírody zcela vymizel. Roku 1923 proto vznikla mezinárodní společnost pro jeho záchranu a pozvolna dokázala vrátit zubry do jejich přirozeného prostředí: Z pouhých 184 jedinců v roce 1953 se podařilo odchovat dnešních zhruba deset tisíc kusů. (foto: Shutterstock)
Malý, ale statný
- islandský kůň
Přestože islandský kůň dorůstá v kohoutku asi jen 140 centimetrů, nejde o poníka. Vyvinul se postupným šlechtěním oře, kterého na Island přivezli norští mořeplavci před 1 100 lety. Dnes představuje jediného potomka dávného plemene a na zmíněném ostrově se jiní koně chovat nesmějí, aby nedošlo k nežádoucímu křížení. (foto: Shutterstock)
Postrach dobytka?
- vlk euroasijský (Canis lupus lupus)
Ačkoliv jsou vlci pro přírodní ekosystémy nezbytní, jedná se zároveň o predátory, které lidé už od středověku vyhlazovali. A například na území Švédska, Norska, Francie, Dánska či Skotska se je „podařilo“ kompletně vyhubit. Teprve od druhé poloviny 20. století se díky usilovné práci ochranářů zmíněné šelmy do evropských lesů vracejí a jejich odhadovaná populace se aktuálně počítá na tisíce. (foto: Shutterstock)
Na kůži i na maso
- bobr evropský (Castor fiber)
Hlodavec vážící až třicet kilogramů se odedávna nacházel v hledáčku lovců, kteří si cenili zejména kožešiny, ale zpracovávalo se i maso. Situace však zašla tak daleko, že na prahu 20. století zbývalo v celé Eurasii asi jen 1 200 jedinců. Ochranná opatření naštěstí pomohla populaci obnovit a dnes již bobři ohrožení nečelí. (foto: Shutterstock)
Velikáni na ústupu
- orel mořský (Haliaeetus albicilla)
Ani největší dravec obývající evropský kontinent se nedokázal vypořádat s lidskou rozpínavostí a s ničením svého životního prostředí – hlavně mokřadů, kde loví. V Evropě tak málem vyhynul. Na záchraně orlů mořských se začalo pracovat ve druhé polovině 20. století a dnes už naštěstí nepatří mezi ohrožené. V Česku může hnízdit až 150 párů. (foto: Profimedia)
Hladová Andalusie
- rys iberský (Lynx pardinus)
Začátkem 21. století se rys iberský nacházel na hranici vyhubení a v jeho „rodné“ Andalusii přežívalo posledních 94 jedinců. Díky práci ochranářů se však povedlo napravit škody napáchané na jeho přirozeném prostředí a vrátit do něj například zajíce, které by zmíněné kočkovité šelmy mohly lovit. V květnu 2023 tak populace rysů čítala 1 688 kusů. (foto: Shutterstock)
