Krása věčného pádu: Poznejte nejvyšší vodopády světa

První přelet nad dunící masou

• Salto Ángel | 979 metrů | Venezuela

Salto Ángel nebo též Angelův vodopád nese jméno Jimmieho Angela, který nad gigantickou kaskádou v roce 1933 jako první přeletěl. Americký pilot a hledač rudných ložisek si dokonce zmíněný vodopád zamiloval natolik, že do své poslední vůle přidal přání, aby z vrcholku tamní hory rozprášili jeho popel – což se také roku 1960 stalo.

V roce 2009 se nicméně Salto Ángel ocitl v hledáčku venezuelského prezidenta Huga Cháveze, jenž prohlašoval, že Angelovo jméno kaskádu znevažuje. Voda se tam prý řítila z výšky dávno předtím, než nad ní Američan přeletěl; a protože se vodopád nachází na území indiánů Pemónů, měl by nést název, který pro něj zvolili oni – tedy Kerepakupai Merú, ve volném překladu „vodopád z nejhlubšího místa“. 

Každopádně s 807 metry drží Salto Ángel rekord jako nejvyšší nepřerušovaný vodopád světa. Voda řeky Churún padá ze skalního zlomu na vrcholu Auyantepui neboli Ďáblovy hory a celkově kaskáda měří 979 metrů. Ačkoliv se však oficiálně jedná o nejvyšší vodopád planety, neutichají dohady, zda by primát neměl náležet spíš jihoafrické Tugele. V minulosti se totiž pro měření obou používaly velmi nepřesné metody. V roce 2016 pak první opakovaný pokus určil u Tugely hodnotu 948 metrů, zatímco při druhém dospěli čeští geodeti pod vedením Martina Šíla k 983 metrům, což by giganta černého kontinentu dosadilo na vrchol žebříčku. Je tedy možné, že se v budoucnu pořadí změní. (foto: Shutterstock)

Obr ukrytý na jihu Afriky

• Tugela | 983 metry | Jihoafrická republika

Vodopád Tugela se v roce 2016 ocitl uprostřed sporu o výškový rekord. Ačkoliv se obvykle dočteme, že světové prvenství náleží venezuelskému Salto Ángel, nová měření naznačují opačné pořadí. Obra v jihoafrických Dračích horách každopádně napájí řeka nesoucí stejné jméno, jejíž vody padají přes vrchol skaliska čnícího do výšky 2 972 metrů nad mořem. Vodopád leží v provincii KwaZulu Natal, u hranic s Lesothem. (foto: Shutterstock)

Pouze během období dešťů

• Olo’upena | 900 metrů | Havaj

Vodopád Olo’upena na severovýchodním pobřeží havajského ostrova Moloka’i se neoficiálně uvádí jako nejvyšší ve Spojených státech. Objevuje se však pouze v období dešťů, kdy se odtékající voda přelévá přes pobřežní útes. Pro pěší turisty není oblast dobře dostupná, a kaskáda se dá tudíž nejlépe spatřit z paluby výletní helikoptéry. (foto: Wikimedia Commons, Jay, CC BY-SA 3.0)

V Evropě bez konkurence

• Vinnufossen | 845 metrů | Norsko

Kaskádovitý Vinnufossen představuje šestý nejvyšší vodopád světa, a v Evropě mu dokonce patří první místo. Leží východně od norské vesnice Sunndalsøra a napájí ho říčka Vinnu: Její voda odtéká z blízkého ledovce a do kaskády se láme na hraně vrcholu Vinnufjellet. Následně si nachází cestu do řeky Drivy, kterou si velmi oblíbili extrémní kajakáři a raftaři. (foto: Shutterstock)

Když přestane tát sníh

• James Bruce Falls | 840 metrů | Kanada

Nejvyšší vodopád Severní Ameriky nemá oficiální název, běžně se mu však říká James Bruce Falls. Jméno pak postrádá i tok, který ho napájí. Kaskáda ležící v provinciálním parku Princezny Luisy v Britské Kolumbii vzniká táním nedalekých sněžných polí, a obzvlášť v horkých letních měsících proto vysychá. Oblast je těžko dostupná, a opět ji lze tedy nejlépe obdivovat z letadla či vrtulníku. (foto: Alamy)

Nejvyšší ale…

Při stanovování rekordmanů mezi vodopády často neexistují přesně vymezená pravidla, a jejich vzájemné srovnávání tak bývá problematické. Pokud bychom však za vodopád považovali obecně jakýkoliv přírodní útvar, kde se voda propadá do hlubin, pak by se zdaleka nejmohutnější i nejvyšší kaskáda planety nacházela v tzv. Dánském průlivu mezi Grónskem a Islandem. 

Ve zmíněné oblasti o šířce zhruba 290 kilometrů se totiž mísí voda o různých teplotách. Ta, která proudí z Grónského moře, je oproti Irmingerovu moři extrémně chladná a drží se u dna. V Dánském průlivu se pak nachází pevninský propad, kde se studená voda řítí do hloubky okolo tří kilometrů. Jedná se tedy o nejvyšší „vodopád“ na zeměkouli, s přibližným průtokem 3,2 milionu metrů krychlových za sekundu, čímž mnohonásobně předčí i jihoamerický veletok Amazonku. (foto: Profimedia)