Fotogenické ostrovy: 5+1 nejkrásnějších galaxií
Základní stavební kameny vesmíru tvoří galaxie, jejichž počet se v pozorovatelném kosmu odhaduje na sto miliard. To, jak je vidíme, se odvíjí nejen od typu a podoby jednotlivých hvězdných ostrovů, ale také od jejich natočení vůči Zemi. Některé jsou přitom úžasně fotogenické
IC 342: Pod závojem
Jasná spirální galaxie IC 342 se nachází 10 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Žirafy. Mohla by být nápadným hvězdným ostrovem pozemské oblohy, z našeho pohledu ji však ukrývá závoj hvězd i mračen plynu a prachu v rovině Mléčné dráhy. Z IC 342 tak přichází světlo ztlumené a zčervenalé vlivem kosmických oblaků. Ostrý teleskopický snímek odhaluje nejen zatemňující prach, ale i mladé hvězdokupy a žhnoucí růžové oblasti vzniku stálic podél spirálních ramen. (foto: NASA, APOD, Arturas Medvedevas, CC0)
NGC 5468: Domov supernov
Působivý detailní obraz spirální galaxie NGC 5468 sestává ze snímků pořízených ve viditelném a infračerveném světle pomocí kamery WFC3 na palubě Hubbleova teleskopu (HST). Hvězdný ostrov, dnes známý také pod označením LEDA 50323 či UGCA 384, objevil 5. března 1785 věhlasný astronom William Herschel. Od Země galaxii dělí 142 milionů světelných let a na pozemské obloze se promítá do souhvězdí Panny. Její průměr činí přibližně 110 tisíc světelných roků, je tedy srovnatelná s Mléčnou dráhou. V poslední době zaregistrovali astronomové v NGC 5468 pět supernov, a to v letech 1999, 2005, 2018 a dvakrát v roce 2002. (foto: ESA, Hubble, NASA, W. Li, CC BY 4.0)
M83: Ostrov rubínů
Jasná a překrásná – tak by se dala popsat spirální galaxie M83, kterou od nás dělí 12 milionů světelných let a pozorovat ji můžeme v souhvězdí Hydry. Nápadná spirální ramena vykreslují pruhy tmavého prachu a hvězdokupy tvořené modrými stálicemi. Avšak načervenalé oblasti s intenzivním vznikem hvězd propůjčily ostrovu přezdívku „galaxie tisíce rubínů“. Její průměr činí 40 tisíc světelných roků a na jiskrném kompozitním snímku vesmírné krásky se podílel Hubbleův dalekohled s observatořemi Subaru a ESO. (foto: Subaru Telescope (NAOJ), Hubble Space Telescope, ESO, CC0)
Hoagův objekt: Galaxie, nebo mlhovina?
V roce 1950 učinil americký astronom Arthur Hoag zajímavý objev, který se zdál být buď planetární mlhovinou, nebo podivným hvězdným ostrovem. Rozvoj pozorovací techniky potvrdil hypotézu číslo dvě a tzv. Hoagův objekt se stal prvním zástupcem nové třídy prstencových galaxií. Vnějšímu prstenci dominují jasné modré hvězdy, zatímco poblíž centra se nachází koule mnohem starších, červenějších stálic. Oba útvary pak odděluje zdánlivě prázdná mezera. Jak podobné formace včetně dokonale kruhového prstence hvězd a plynů vznikají, zůstává nejasné. Hoagův objekt na snímku měří v průměru 100 tisíc světelných roků a od Země jej dělí 600 milionů světelných let. (foto: NASA, ESA, Hubble, Benoit Blanco, CC BY 4.0)
NGC 5426 a 5427: Ve víru tance
Dvojice spirálních galaxií NGC 5426 a NGC 5427 se zdá být lapena ve strhujícím vířivém tanci. Těsně spojené hvězdné ostrovy formují úchvatný astronomický objekt pojmenovaný Arp 271, který na pozadí ohraničují vzdálené galaxie. Snímek rovněž ukazuje oblaka modravých plynů, prachu a mladých stálic, překlenující mezeru mezi dvojicí. Fotografie vznikla pomocí spektrografu VIMOS na soustavě Very Large Telescope (VLT) Evropské jižní observatoře. Zmíněný přístroj se v roce 2018, po 16 letech služby, odebral do zaslouženého důchodu. (foto: ESO, Juan Carlos Muñoz, CC0)
NGC 2775: S prázdným středem
„Vločkovitá“ spirální ramena galaxie NGC 2775 naznačují poměrně klidný a nedávný zrod hvězd. Centrální část ostrova mladé stálice prakticky postrádá, dominuje jí mimořádně velká a relativně prázdná galaktická výduť, kde se veškerý plyn přeměnil na hvězdy již dávno. Miliony jasných mladých stálic ve vnějších oblastech oddělují oblaka tmavého prachu. NGC 2775 měří v průměru 80 tisíc světelných roků a leží 67 milionů světelných let od Země v souhvězdí Raka. Snímek pořídil HST. (foto: ESA, NASA, Judy Schmidt, CC BY 2.0)
