Extrémně rizikové profese: Když je práce noční můrou
Myslíte si, že pohyb na stavbě bez helmy nebo lezení na neukotvený žebřík jsou riskantní? Podívejte se na zaměstnání z celého světa, která by poctivého inspektora bezpečnosti práce přivedla k nepříčetnosti
Dřina v sopce
těžaři síry | Indonésie
Aby těžaři síry omezili pobyt mezi jedovatými výpary na minimum, svádějí je trubkami na sběrná místa: Tam se látka sráží a vytváří žluté krystaly, které poté dělníci vynášejí ze sopky ven. Přesto tráví dvanáctihodinové šichty v zamořeném prostředí a často se chrání jen látkou omotanou okolo úst. Teplota se přitom blíží čtyřiceti stupňům a vzduch nepřestává silně zapáchat po zkažených vejcích. Za zničující práci si muži vydělají v přepočtu asi 240 korun denně. (foto: Shutterstock)
Patro po patře
demoliční bagristé | Čína
Když se řekne kontrolovaná demolice, většina z nás si představí výbuch, po němž se budova úhledně sesune k zemi. Nicméně zajistit, aby výšková stavba spadla „podle požadavků“, je velmi náročné, drahé, a navíc se po explozi musejí uklidit tuny suti a prachu. V Číně proto místo trhavin nasazují do akce bagry, které se pomocí jeřábů zvedají přímo na střechu. Dělníci pak stavbu patro po patře rozebírají a takto postupují až k zemi. Co by se mohlo pokazit? (foto: Profimedia)
Sůl nad zdraví
těžaři soli | Etiopie
Danakilskou proláklinu tvoří především slané pláně, které se hemží lidmi – jde totiž o hlavní zdroj soli prodávané v Etiopii. Nekonečná bílá planina proslula coby jedno z nejpekelnějších míst na Zemi: Průměrná teplota tam dosahuje 34 stupňů, přes den však stoupá i k padesáti. Navzdory tvrdým podmínkám v místě pracuje přes sedm set registrovaných dělníků a každý rok vytěží 1,3 milionu tun „bílého zlata“. (foto: Profimedia)
Za málo peněz hodně problémů
cihláři | Indie
V Indii funguje zhruba sto tisíc rukodělných továren na cihly, kde pracuje na 23 milionů lidí. Do vzduchu se tam uvolňuje nebezpečné množství prachu, který při dlouhodobém vdechování vážně poškozuje plíce. Zaměstnance tak trápí dušnost, kašel, srdeční onemocnění a mnoho dalších problémů. Celou třetinu z nich přitom tvoří děti do čtrnácti let, jež pomáhají rodičům splnit při čtrnáctihodinové směně minimální kvóty – to vše v přepočtu zhruba za osmdesát korun týdně… (foto: Profimedia)
Čelisti smrti
veterináři | Zimbabwe
Za zdánlivě mírumilovným zevnějškem hrocha se skrývá agresivní stvoření, které může vážit až 2,7 tuny. Tlamu umí rozevřít v úhlu 180 stupňů a jeho čelisti vytvářejí tlak 140 kilogramů na centimetr čtvereční, což z něj činí rekordmana říše býložravců. Není tedy divu, že hroši každý rok zabijí na pět set lidí a veterinární péče o zmíněné obry patří mezi nejvíc nebezpečné profese. (foto: Profimedia)
Když se ucpe kanál…
čističi kanalizace | Bangladéš
Kanalizace bangladéšské Dháky nezvládá obrovský nápor splašků od tamních čtrnácti milionů obyvatel, potrubí se tudíž často ucpává a hrozí vyplavením. Do akce proto nastupují tzv. methorové neboli „uklízeči výkalů“: Polonazí a bez jakékoliv ochrany se noří do fekálií a snaží se blokádu uvolnit. Mnozí se při tom utopí či otráví hnilobnými plyny, jiné „pouze“ trápí různá kožní onemocnění, anémie či žloutenka. Za popsanou oběť dostávají v přepočtu dvě stě korun denně, tedy minimální mzdu. (foto: Profimedia)
