Hrdinové z obleženého Leningradu (1): Ze zajatce partizánským velitelem
U Leningradu bojovaly statisíce vojáků obou stran, kteří prožívali peklo bitvy různými způsoby. Zatímco někteří v těžké zkoušce morálně selhali, jiní se
odhodlali k výjimečným činům…

Sovětští partyzáni postupují hořící vesnicí. Podobnou skupinu kolem sebe zformoval také Omelčenko.
Leningradské noviny po válce otiskly příběh rudoarmějce Omelčenka (křestní jméno tisk nezmínil), který se po odloučení od jednotky stal partyzánem. Ať už tento muž opravdu žil, nebo šlo o výplod propagandy, článek věrně vystihl typický průběh vzniku guerillových skupin v oblasti.
Nahý do zajetí
Omelčenko se v srpnu 1941 ocitl v zajetí. Němci jej svlékli a poslali do nedaleké vesnice, kde si zřídili velitelství. Důstojník nevěřil, že by se nahý vězeň pokusil o útěk, a tak se Omelčenko vydal na cestu bez eskorty – okolí koneckonců hlídalo několik snajperů.
Nepřítel však rudoarmějce podcenil – jakmile kolona tanků zvířila prach, využil snížené viditelnosti a vrhl se do příkopu u cesty. Chvílemi se plížil, pak běžel a nakonec se v křoví ukryl do soumraku. Okolními lesy bloudil pět dnů, než se zhroutil hladem a vyčerpáním. Šestého dne nalezl zuboženého Omelčenka starý muž. Když zjistil, že má před sebou vojáka, požádal jej o pomoc.
Zatopit Němcům!
Jeho vesnici vypálil nepřítel a rolník toužil po pomstě. Z celé obce přežil jen on, tři chlapci a dvě ženy. Omelčenko souhlasil, že civilistům poskytne výcvik v guerillových taktikách, avšak po zotavení se hodlal vrátit k armádě. V dalších dnech se skupinka rozrostla na 11 lidí a jedna z žen Omelčenka ošetřila. Brzo nabral dost sil, aby se mohl pustit do práce. Zprvu měli partyzáni jen dvě pušky nalezené v polích. Poté zastihli na opuštěné farmě tři spící Němce, bleskově je sprovodili ze světa a rozmnožili svůj arzenál o tři pušky i několik granátů.
TIP: Velkoměsto v obležení: Jak vypadala blokáda Leningradu
O týden později Omelčenko ukořistil kulomet, s jehož pomocí skupina zajala náklaďák plný výbušnin – a ty zase posloužily při likvidaci dvou mostů. Odvážný partyzán se opakovaně chystal odejít zpět k regulérní jednotce, ale vždy se naskytla nová příležitost Němcům zatopit – a bez jeho plánovacích schopností by odbojáři neměli šanci uspět. Koncem září 1941 se rozhodl setrvat se stále rostoucí skupinou, dokud válka neskončí, a po mnoha střetech se dožil jejího konce.
Hrdinové z obleženého Leningradu
- Ze zajatce partizánským velitelem (vyšlo 19. ledna)
- Dvacet supů Alexandera Baturina (vychází 26. ledna)
- Dlouhá cesta Williama Lubbecka (vychází 2. února)
- Elitní snajper z Burjatska (vychází 9. února)