Magická síla kamenů: Jaký příběh nám vyprávějí tajemné menhiry?

Ve francouzském Carnacu stojí srovnáno v řadách na tři tisíce menhirů.

Mezi českými menhiry nejvíc proslul Kamenný pastýř, známý též jako Zkamenělec či Zkamenělý slouha. Stojí asi kilometr severozápadně od Klobuk nedaleko Kladna a vypíná se do výšky 3,5 metru. Pětitunový obr z pískovce má podle badatelů pravěký původ a dřív ho zřejmě obklopovalo několik menších kamenů. Pastýře obestírá řada legend: Podle jedné z nich „chodí“, přesněji řečeno se posunuje směrem ke kostelu v Klobukách. Až tam dojde, nastane prý konec světa.

Obrovské naleziště prehistorických kamenů se rozkládá také v Jižní Koreji. Stavitelé z neolitu i doby bronzové tam vztyčili stovky dolmenů. Svého času vyznačovaly útvary vztyčené v průběhu 1. tisíciletí př. n. l. prehistorická pohřebiště. Právě Jižní Korea představuje zemi s největší koncentrací dolmenů na světě: Nachází se jich tam celých 40 % ze známého počtu.  

Řadu oblastí Mongolska a Sibiře zdobí pamětníci známí jako Jelení kameny, nazvaní podle rytin létajících jelenů na některých z nich. Balvany měří 1–4 metry a mnohdy stojí ve větších skupinách. Podle badatelů je před víc než třemi tisíci lety vztyčili kočovníci doby bronzové a snad je zasvětili velkým válečníkům či náčelníkům. Kromě jelenů se na propracovaných rytinách objevují i další symboly – člověk, Slunce či Měsíc. Není tak vyloučeno, že měly kameny posvátný charakter.  

Opravdový unikát najdeme v okolí vesničky Carnac ve francouzské Bretani. Na ploše bezmála deseti kilometrů čtverečních se tam tyčí stovky menhirů a mnoho dalších balvanů, uspořádaných do řad. Celkem je jich přes tři tisíce, ty nejvyšší měří až šest metrů a jejich uspořádání nasvědčuje, že sloužily k náboženským či magickým účelům. Přesné využívání megalitického komplexu, jehož základy sahají k roku 5000 př. n. l., však zůstává záhadou.