Jihoafrická poušť Kalahari: Jak vypadá život ve Velké žízni

Začalo to zcela nevinně. Na protějším břehu řeky se objevili dva mladí sloní samci a po chvíli otálení překročili řeku Khwai. Dvacet minut po nich se objevilo stádo matek s mláďaty a pustilo se přímo do proudu. Přicházeli další a další sloni. Sledovat jejich hry uprostřed řeky byl neuvěřitelný zážitek i přes pomalu houstnoucí šero

Černohřívý lev hasí svou žízeň po úspěšném lovu. Tito lvi nejsou zvláštním poddruhem, ale velice dobře se adaptovali na prostředí, ve kterém žijí. Dokážou poměrně dlouho vydržet bez vody a přežít v oblastech s malou hustotou zvěře – potenciální kořisti. U samců je typickým znamením černá hříva

Zápasy hřebců zebry stepní (Equus quagga) jsou velice tvrdé. Samci používají nejen kopyta, ale i zuby. Často je možné je během boje vidět v neuvěřitelných pozicích, kdy se jejich těla téměř dotýkají země, nebo naopak bojují vztyčeni na zadních nohách

Jsou chvíle, kdy i král oblohy vypadá doslova jako zmoklá slepice. Orel okrový (Aquila rapax, v českém názvosloví nazývaný také orel stepní) přečkává na keři průtrž mračen v oblasti Khwai Development Trust v severní Botswaně

Jako na každém jiném místě na světě, i ve Nxai Panu zapadá pouze jedno slunce. To jen optika si pohrála s magickým okamžikem, kdy na pláních končí den a vytvořila ve vysoké trávě druhý ohnivý kotouč

Přímorožci (Oryx gazela) jsou typickými obyvateli Central Kalahari Game Reserve (rozsáhlý národní park v centrální části pouště, který se nachází v Botswaně). V samčím stádu se neustále něco děje. Drobné šarvátky, které jsou tréninkem na opravdové souboje, jsou na denním pořádku. Dlouhé ostré rohy dokážou občas odradit od útoku i tak velkého predátora, jakým je lev

Paviání tlupa je při pohybu buší velice ostražitá. Na vyvýšených místech jsem rozmístěné hlídky, které mají za úkol upozornit na blížící se nebezpečí

Dvojici pakoňů v Deception Valley vyrušil příjezd mého džípu. Na okamžik přerušili souboj a proti červánkové obloze časného rána zůstali stát jako sochy

Rodinku mangust jižních (Helogale parvula) jsem pozoroval v oblasti Khwai. Jedna z nejmenších afrických šelem je neustále v pohybu a zachytit takového tvora na fotografii není jednoduché. Naštěstí jsou tito malí lovci také velmi zvědaví, takže nevydrží dlouho v úkrytu

Pohled na stáda antilop skákavých (Antidorcas marsupialis) čítajících stovky či tisíce kusů je úchvatný. Jak musel vypadat pohled na miliony těchto zvířat táhnoucích kontinentem za potravou… Jejich migrace prý připomínala táhnoucí kobylky a také za nimi zůstala zpustošená zem. I proto byly nemilosrdně vybíjeny. Jméno dostaly podle typického skákavého pohybu