Krása obojživelných zvířat: Podivuhodní tvorové země a vody

Parosnička srdíčková (Dyscophus guineti) je 6–9 cm velká žába z Madagaskaru. Živí se mravenci, které loví u jejich cestiček. Pokud se cítí být ohrožená, dokáže nafouknout tělo a odstrašit tak predátory

Listovnice červenooká (Agalychnis callidryas) je žabka z deštných pralesů Jižní Ameriky. Nejčastěji se pohybuje ve větvích stromů a keřů. Podobně jako i další druhy tropických žab, je aktivita této krásky největší především v noci, kdy hledají potravu v podobě různých cvrčků, much a kobylek. Přes den splývají s prostředím

Axolotl tygrovaný (Ambystoma tigrinum) může dorůstat délky až 40 cm, čímž se řadí mezi nejdelší žijící ocasaté obojživelníky. Jeho potravu tvoří zejména hmyz a hmyzí larvy, korýši, měkkýši a menší obratlovci, které loví hlavně v noci. Pochází se Severní a Střední Ameriky a v lidské péči se může dožívat až 16 let. V neotenické formě (stav dospělosti s přetrvávajícími larválními znaky, jednoduše řečeno jde o larvy schopné pohlavního rozmnožování) dokonce až 25 let

Rosnička harlekýn (Phrynohyas resinifictrix) patří mezi větší druhy rosniček. Přestože se jedná o pozemní druh, dokáže také velmi obratně šplhat. Spatřit ji můžete v Amazonii, je to ovšem noční druh. Na jejím jídelníčku se objevují cvrčci, červi, můry, nepohrdne však ani velkým sarančetem

Pralesnička harlekýn (Dendrobates leucomelas) je pestře zbarvená žabka z rodu Dendrobates. Samičky dorůstají velikosti pouze 3–4 cm, samečci jsou ještě drobnější. Vyskytuje se v tropických deštných lesech Jižní Ameriky. Patří mezi zemní druhy, ale v případě potřeby dokáže obratně šplhat