Legionář ve službě: Jak vypadal život vojáků v římském táboře

Jednotka se připravuje ke stržení pochodového tábora.

Přežití Římské říše kriticky záviselo na systému pevností, které vznikaly na hranicích a oddělovaly civilizovaný svět od toho barbarského. Budovali je nikoliv otroci, ale profesionální vojáci – legionáři.

Stan velitele na tažení. Vpředu je umístěn prapor jednotky neboli vexillum.

Dobové nádobí a pár základních potravin – olivy a chléb – připravených u ohniště.

Legionář s mečem neboli gladiem. Velitel (centurio) mu na výcvikovém kůlu ukazuje vhodná místa pro útok na nepřítele.

Jakýsi „batoh“ legionáře představovala konstrukce ze dvou dřevěných tyčí svázaných do kříže s krátkým horním koncem. Příčné břevno mělo na okrajích zářezy pro pevné uvázání koženého vaku s osobními věcmi.

Kasárenské domy poskytovaly legionářům relativní pohodlí, i když místa jistě neměli nazbyt. Každé osmičlenné družstvo (contubernium) dostalo k dispozici dvě místnosti, z nichž jedna sloužila k uskladnění výzbroje a druhá k odpočinku.

Brána hrála důležitou obrannou roli. V typickém čtvercovém táboře se nacházely čtyři, na každé straně jedna.