Překvapení v klokaních kapsách: Jak žije skákajícím symbolům Austrálie?

Klokan obrovský (Macropus giganteus) není navzdory svému pojmenování velikostním rekordmanem. Výškou se vyrovná klokanu rudému, ale váhově za ním zaostává. (foto: Profimedia)

Zoologové si dlouho mysleli, že klokani umí trávit rostlinnou potravu s minimální produkcí metanu, ukázalo se, že to není tak docela pravda. Na snímku mládě klokana rudokrkého (Macropus rufogriseus), které si z pohodlí matčina vaku začíná zvykat na pevnou stravu. (foto: Profimedia)

Klokan rudý (Macropus rufus) je až 180 centimetrů vysoký a váží až 90 kilogramů. Je největším žijícím zástupcem čeledi klokanovitých. (foto: Profimedia)

Když se klokani starají o srst, ohýbají větve při pastvě nebo otrhávají listy z větví, stará se o náročnější úkony primárně jejich levá přední končetina. Na snímku je mládě klokana žlutonohého (Petrogale xanthopus), jednoho z menších druhů, jimž se v angličtině říká „wallaby“. (foto: Profimedia)

Klokaní ocas vědci dlouho vnímali jako pouhou opěru. Nejnovější výzkumy ale odhalily, že jej klokan při chůzi používá jako plnohodnotnou končetinu. (foto: Profimedia)

Období, které tráví mládě ve vaku je mnohonásobně delší než samotná březost a trvá přibližně deset měsíců. (foto: Profimedia)