Ptačí park Josefovské louky: Podmáčený ptačí ráj

Pro konipasa bílého je charakteristický dlouhý ocas, kterým neustále nápadně potřásá (lidově se mu proto říká „třasořitka“). Svou kořist hledá nejčastěji rychlým během po zemi. Upřednostňuje tedy stanoviště, kde je hmyz dobře vidět, např. spásané trávníky nebo ploché skály. (foto: Denisa Mikešová - se souhlasem k publikování)

Vlaštovky jsou známé jako poslové jara. Málokdo však ví, že mimo hnízdní dobu často společně nocují v rákosinách. Proto lidé dříve věřili, že se místo odletu na jih na zimu zavrtají do bahna rybníků. (foto: Denisa Mikešová - se souhlasem k publikování)

Exmoorští poníci dosvědčili, že velcí býložravci, vegetace, bezobratlí živočichové a ptáci tvoří samostatný funkční celek, který může fungovat bez výrazných zásahů člověka. Vedení ptačího parku tak ulehčili práci a ušetřili finance i spotřebu fosilních paliv na údržbu porostu mokřin. (foto: Denisa Mikešová - se souhlasem k publikování)

Na snímku je sameček vážky žlutavé, která je nezaměnitelná díky rozsáhlé žluté skvrně v bazální třetině zadního páru křídel (přední pár křídel má skvrnu menší) a černého „pruhu“ na bocích zadečku. Upřednostňuje mělké, vyhřívané stojaté vody a zaplavované louky. (foto: Denisa Mikešová - se souhlasem k publikování)

Ropucha zelená je na rozdíl od ostatních našich ropuch vázána na teplejší oblasti ČR. Její hlas jakoby ani nepatřil žábě. Připomíná spíše táhlé cvrčení krtonožky obecné. Mladá ropuška na snímku čeká, až se jí doplní Slavíkovský ptačník. (foto: Denisa Mikešová - se souhlasem k publikování)

Rákosník zpěvný žije v bujné vegetaci na vlhkých stanovištích s kopřivami, tužebníkem jilmovým apod., a na okrajích rákosin. Je to pták s nenápadným chováním, avšak jeho zpěv je hlasitý – line se jako nepřetržitý proud, přerušený jen krátkými pomlkami. Zpívá převážně od setmění do rána. (foto: Denisa Mikešová - se souhlasem k publikování)

Moták pochop hnízdí v rybničních rákosinách nebo na řekách lemovaných rozsáhlými rákosinami. Loví malé savce a hmyz. Je tažný, zimuje v Africe. (foto: Zdeněk Jakl - se souhlasem k publikování)

Kulík říční hnízdí na holých, obvykle štěrkových březích řek nebo na ostrovech, často v umělém prostředí jako jsou např. štěrkovny. Hnízdo je mělká prohlubeň na holé zemi. Živí se převážně hmyzem. (foto: Zdeněk Jakl - se souhlasem k publikování)