Život pod hladinou Jihoafrické republiky: Místo, kde se prohánějí žraloci

Při každém ponoru byli žraloci modří velice kontaktní a vydrželi s námi po celou dobu našeho pobytu pod vodou. (foto: Martin Procházka - se souhlasem k publikování)

O kontakt se žralokem modrým nebyla pod vodou nikdy nouze. Chce to vždy zachovat chladnou hlavu a postavit se zvířeti čelem. Úprk může vždy značit slabost a probudit v dravci zájem. (foto: Martin Procházka - se souhlasem k publikování)

Zuby, které čnějí žralokovi mako ven z tlamy, nahánějí mnoha lidem strach. Jejich tvar a umístění jsou ovšem perfektně uzpůsobeny k chytání menší rychlé kořisti (ryby, olihně) a ne k napadání větších tvorů, jako je člověk. (foto: Martin Procházka - se souhlasem k publikování)

Maskování žraloka mako je dokonalé. Jeho vrchní část je tmavá, a tak splývá při pohledu shora s hlubinou oceánu. Spodní světlá plocha zase žraloka „zneviditelňuje“ při pohledu z hloubky ke světlé hladině. (foto: Martin Procházka - se souhlasem k publikování)

Žralok modrý je snadno rozeznatelný od jiných druhů. Podlouhlé štíhlé tělo s výrazným rypcem, velké černé oči a modře zbarvená hřbetní část. (foto: Martin Procházka - se souhlasem k publikování)

Na čumáku žraloka modrého jsou znatelné černé tečky. Jde o tzv. Lorenziniho ampule, které detekují slabé elektrické signály. (foto: Martin Procházka - se souhlasem k publikování)

Žralok modrý je pelagický tvor, jenž žije převážně na otevřeném moři, neboli „modré poušti“. Proto je pro žraloka každý předmět terčem zájmu, a to včetně potápěčů. (foto: Martin Procházka - se souhlasem k publikování)

Žralok modrý si chrání oko víčkem poté, co připlul blíž a ťukl mi do kamery. (foto: Martin Procházka - se souhlasem k publikování)

Aerodynamický tvar těla žraloka mako je hlavním důvodem, proč je právě on nejrychlejším žralokem vůbec. (foto: Martin Procházka - se souhlasem k publikování)