Přejít k hlavnímu obsahu
Zpět na článek

Tučňák uzdičkový: Otylý nemotora s horolezeckými ambicemi

0/6
  • Tady si tučňáci uzdičkoví lebedí – jejich výstupu na souš v tomto případě nestojí v cestě žádné krkolomné skály, místo toho jen pozvolný svah oblázkovo-písčité pláže.

  • Zdánlivě nemotorní tučňáci se škrábou do zdánlivě neslezitelného prudkého a sypkého svahu. A škrábou se úspěšně!

  • Hnízdo tučňáka uzdičkového lze i při nejlepší vůli stěží popsat jinak než jako primitivní. Obyčejná hromádka kamínků, jen občas „ozdobená“ nějakým pírkem či kostí.

  • Jak se tam vůbec dostali?! Tučňáci uzdičkoví si hoví na zdánlivě nepřístupné kře ve společnosti rybáků jižních (Sterna vittata) a dlouhoocasých (Sterna paradisaea).

  • Detailní pohled na kolonii vzbuzuje obdiv – tučňáci „nemotorové“ balancují nad desítky metrů vysokým a extrémně prudkým svahem; stačí málo a pád by byl smrtelný i pro tak obdivuhodně odolné zvíře jako je tučňák.

  • Rodiče krmí své potomky vydáveným krillem. Čas od času vyvrhují žaludeční výstelku, která vzniká nahromaděním solí kyseliny fluorovodíkové z potravy.