Jak vyhubit vetřelce: Nebezpečné hrátky s Pandořinou skříňkou genového inženýrství

Králíci divocí (Oryctolagus cuniculus) v Austrálii každoročně páchají škody ve výši kolem 200 milionů dolarů. Gene drive by jejich populaci téměř určitě zlikvidoval. (foto: Shutterstock)

Dnes se nutrie říční (Myocastor coypus) vyskytujeve volné přírodě na všech kontinentech mimo Antarktidu a Austrálii, o přirozený výskyt se však jedná pouze v Jižní Americe. (foto: Shutterstock)

Octomilka obecná (Drosophila melanogaster) bývá často používána v genetických výzkumech. Vědci po tomto druhu sáhli i při ověřování funkčnosti gene drive. (foto: Shutterstock)

Osud vzácné lišky ostrovní (Urocyon littoralis) je na ostrovech Channel Islands paradoxně svázán s invazními prasaty (Sus scrofa). (foto: Shutterstock)

Část „nejdelšího plotu na světě“, který měřil přes 3 000 kilometrů. Jeho význam výrazně poklesl v 50. letech 20. století, kdy byla mezi australské králíky vypuštěna myxomatóza.  (foto: Shutterstock)

Novozélanďané by gene drive rádi nasadili i proti z Evropy dovezené lasici hranostaj (Mustela erminea). (foto: Shutterstock)