Výšku a mohutnost žirafy si zvláštním způsobem uvědomíte v okamžiku, kdy se k vám zvědavě nakloní její obrovitá hlava.
Klubáci vybírají parazity ze srsti na žirafím krku.
Počátek souboje vypadá nevinně – jako přetlačovaná, do níž se ani jeden z aktérů vlastně nechce zapojit.
Některé části střetu připomínají šermířský souboj, při němž je jedna svištící zbraň (krk žirafy) odražena zbraní protivníka.
Rozmachy žiraf jsou vytrvalé, ale nevypočitatelné. Přicházejí ze všech směrů.
Zásah. Tento úder je ale méně nebezpečný než zásah do podbřišku, který může způsobit smrtelné vnitřní krvácení.
Rána kopytem „za ucho“ není zrovna tradičním soubojovým úderem, ale inovacím se ani zde meze nekladou.