Hořký pozdrav z Cejlonu: Čaj se Šrí Lance pěstuje jen díky náhodě

Cesta z plantáže do dřevěné bedny trvá zhruba 24 hodin. Na rozdíl od kávy se musí čaj zpracovávat ihned po sklizení. (zdroj: Shutterstock)

Než se z lístků stane černý čaj, musejí je nejdříve sběračky ručně očesat do košů. Poté následuje dlouhý proces dalšího zpracování, který musí (na rozdíl od kávy) proběhnout v místních továrnách ihned. (zdroj: Shutterstock)

Lístky se suší proudem vzduchu určité teploty. Proces trvá 12–15 hodin, protože 70–80 % listu tvoří voda, která se musí odpařit. (zdroj: Shutterstock)

Drcením a svinováním dochází k narušení buněčné tkáně listu. Uvolňují se při tom vůně a chemické látky včetně aminokyselin, minerálů a kofeinu a čaj získává svou typickou chuť. (zdroj: Shutterstock)

Fermentace – proces kvašení se prudce zastaví opětovným dosušením proudem horkého vzduchu v sušičkách. Fermentované listy se zbavují vlhkosti a zasychá na nich buněčná šťáva. Tehdy se zelená barva listů mění na hnědou. (zdroj: Shutterstock)

Třídění – čajové lístky se podle velikosti třídí na vibračních sítech na různé druhy, balí se do pytlů a odesílají se na burzu. (zdroj: Shutterstock)