Draví hosté ze severu: Sovice, káňata, sokolovití a puštíkovití

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo). (foto: Zdenka Prokešová - se souhlasem k publikování)

Dřemlík tundrový (Falco columbarius) je menší než poštolka. Samečci se pyšní modrošedým hřbetem a naoranžovělou hrudí. Hlava je zdobena méně kontrastní kresbou než u ostatních sokolovitých. (foto: Zdenka Prokešová - se souhlasem k publikování)

Káně bělochvostá (Buteo rufinus) má oproti káněti lesnímu ocas bez pásek. Spodní křídelní krovky jsou zbarveny hnědě, svrchní strana je rezavě hnědá, hlava bělavá. (foto: Zdenka Prokešová - se souhlasem k publikování)

Sovice sněžní (Nyctea scandiaca) obývá oblasti polárního kruhu. Husté bílé peří a silně opeřené nohy jsou dokonale přizpůsobené k životu v těchto místech. (foto: Zdenka Prokešová - se souhlasem k publikování)

Areál sovice krahujové (Surnia ulula) nejjižněji zasahuje do pohoří Ťan-šan a Tarbagataj. Samice i samec mají vrch hlavy černobíle skvrnitý, na šíji s převládající bílou barvou, hřbet je až po svrchní krovky ocasní černohnědý s málo výrazným světlým skvrněním. (foto: Zdenka Prokešová - se souhlasem k publikování)

Kalous pustovka (Asio flammeus) se podobá kalousi ušatému, ale nemá tak zřetelná péřová ouška. Její oči jsou výrazně žluté. (foto: Zdenka Prokešová - se souhlasem k publikování)