Poodhalená plazí tajemství: Jak hadi přišli ke svému jedu?

Zmije Nitscheiova (Atheris nitschei) žije v Africe od Ugandy až po Malawi. Jejím typickým životním prostředím jsou lesy a křoviny ve vyšších nadmořských polohách.

Hadi si nové toxiny získávají mnoha způsoby. Severoamerický chřestýšek malý (Sistrurus catenatus) například spojil dva geny pro tvorbu různých jedů a vznikl tzv. fúzní gen.gen

Dokladem dokonalého přizpůsobení se prostředí je křovinář ostnitý (Bothriechis schlegelii), jehož životním prostředím jsou koruny stromů jihoamerického deštného lesa. Různí jedinci tohoto druhu mají variabilní zabarvení od červené, přes žlutou, hnědou, zelenou až po růžovou.

Hadi vlnožilové se přizpůsobili životu v mořích, řekách a jezerech. Vlnožil užovkový (Laticauda colubrina) našel útočiště ve vodách Tichého a Indického oceánu.

Kobra královská (Ophiophagus hannah) dorůstá až 5,5 metru a největší kusy vážily i přes 12 kilogramů. V její jedové žláze se nacházejí toxiny, které velmi rychle znehybní a usmrtí prakticky jakoukoli kořist.