Mandril rýholící: Tajemný duch rovníkové Afriky

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Zbarvení v obličeji je velmi výrazné u samců a je viditelnější při sexuálním dospívání. Samičky jsou méně nápadné.

Mandrilové se musejí mít na pozoru před levharty, krajtami a velkými dravci, kteří občas útočí na mláďata. Jejich velkým nepřítelem jsou lidé, kteří mandrily střílejí jednak jako škodnou likvidující zemědělskou úrodu a rovněž pro jejich údajně lahodné maso.

Na stromy šplhají jen v okamžicích ohrožení a na noc. Jinak se pohybují se převážně po zemi, kde hledají potravu.

Barvy v obličeji jsou podle některých pozorování výraznější v okamžicích, kdy je mandril ve stavu vrcholného rozrušení – například při soubojích o nadvládu nad skupinou.

O mládě pečuje především matka, ale mnohdy pomáhají i ostatní členové tlupy.