Kde ani vojsko nic nezmůže: Cizinecké legie v boji proti nelegální těžbě zlata

Patrolování na řekách patřilo k nejběžnější práci. Blokování zásobní infrastruktury kopáčů zpomalilo těžařské práce na sitech a zásobovači museli začít dopravovat zboží po souši

Když se přiblíží patrola, garimpeiros naházejí veškeré vybavení do kalné vody. Pokud ho chtějí vojáci zneškodnit, musí jej nejdřív vylovit

To je cena za zničený prales, otrávenou půdu a řeky. Zajištěné odvážky zlata, připravené k převozu na trh. Jakmile se jednotce cizinecké legie začalo dařit takto narušovat nelegální těžbu, byla převelena do jiné oblasti

Všechny osady garimpeiros čeká při příchodu vojáků stejný osud. Najdi a znič!

Jeden z neuvěřitelných nálezů – 1 200 kilometrů od nejbližší asfaltové silnice, uprostřed džungle. Bagr sem těžaři dopravili na pirogách, kus po kusu

Skrýš v dutině stromu. Mimochodem, dřevo tohoto stromu patří mezi vůbec nejtvrdší, a vyřezat do něj díru, to už je pořádný tesařský výkon

Pod velkými těžařskými sity se často nacházejí husté sítě tunelů. Slouží jako únikové cesty kopáčům, ale také jako „trezory“ a úkryty cenného vybavení – především motorů

Necelých třicet mužů, určených k ostraze zelené hranice v délce několika set kilometrů, u dvou zabavených čtyřkolek. Zabavené zboží nemohou využít, musejí ho odevzdat a i nadále se přesouvat pěšky

Temná noc na břehu řeky u osady Twenke, poslední „výspě civilizace“