Věda

Francouzští vědci měřili mikroplasty v nápojích: Sklo překvapivě dopadlo hůře než plast

Stanislav Mihulka 23.06.2025

Nový výzkum ukazuje, že skleněné lahve, často považované za ekologičtější volbu, mohou ve skutečnosti obsahovat více mikroplastů než jejich plastové nebo kovové alternativy.




Mikroplasty – drobné, často okem neviditelné částečky plastu – jsou dnes prakticky všudypřítomné: nacházejí se ve vzduchu, který dýcháme, v potravinách, které konzumujeme, a dokonce i v lidských tělech. Přestože zatím chybí jednoznačný důkaz o jejich vlivu na lidské zdraví, vědecký zájem o ně roste.

Tým Francouzské agentury pro bezpečnost potravin ANSES nedávno prostudoval množství částic mikroplastů v různých typech nápojů, které se prodávají ve Francii. Zaměřili se mimo jiné i na to, jaký vliv má na obsah mikroplastů materiál, z něhož jsou vyrobeny láhve pro tyto nápoje.

Mikroplasty v nápojích

Výsledky výzkumu přinesly velké překvapení. Odborníci rozhodně nečekali, že voda, limonády, pivo nebo třeba víno ve skleněných lahvích budou obsahovat více částic mikroplastů než nápoje v plastových lahvích nebo v plechovkách. Vědci, kteří se na tomto výzkumu podíleli, přiznávají, že by si vsadili na opačný výsledek.

Tým ANSES zjistil, že se ve skleněných lahvích s nealkoholickými i alkoholickými nápoji nachází zhruba 100 částic mikroplastů na litr nápoje. To je asi pětkrát až padesátkrát větší množství, než jaké vědci detekovali v plastových lahvích nebo v plechovkách.

Ukázalo se, že ve skleněných lahvích byly částice mikroplastů ve většině případů totožné s plastem, který je součástí barvy na vnější straně kovového uzávěru. Jedním z testovaných řešení bylo čištění uzávěrů proudem vzduchu a oplachem vodou a alkoholem, které snížilo množství mikroplastů až o 60 %.

Celkově nejméně částic mikroplastů se nacházelo v lahvích s vínem (s korkovými uzávěry) a poměrně dobře si vedly i láhve s perlivou a neperlivou vodou. Ve skleněných lahvích s vodou vědci identifikovali 4,5 částice v jednom litru vody, v plastových 1,6 částic. Hůře si vedly limonády a další nealkoholické nápoje (30 až 40 částic na litr) a nejhůře pivo (60 částic na litr).

Studie francouzských vědců ukazuje, že přechod ke skleněným obalům – často vnímaným jako ekologičtější alternativa – může mít své nečekané stinné stránky. Nejde jen o materiál samotný, ale i o doplňkové komponenty, jako jsou uzávěry a jejich povrchovou úpravu.


Další články v sekci