Drama ve Staré Boleslavi: Co následovalo po smrti knížete Václava?

Boleslavovi šlo o čas. Měl-li být převrat úspěšný, musel využít okamžiku překvapení a co nejrychleji ovládnout přemyslovské centrum, tedy pražské hradiště. S tím šla tehdy ruku v ruce fyzická likvidace.

Závod s časem

Boleslavova družina se nejprve musela ihned zbavit těch družiníků, kteří s Václavem přijeli do Boleslavi. S krytými zády se pak kvapem vydali ku Praze. Jakmile pak Boleslav opanoval Prahu, přišly na řadu další opěrné body Václavovy strany. Jedním z těchto míst bylo velmi pravděpodobně i staré přemyslovské sídlo na Budči, k němuž měl Václav úzký vztah. Masivní a zřejmě nečekaný útok na Budeč, v jehož důsledku došlo k masakru zdejší posádky, dokládají systematické archeologické výzkumy.

V těsné blízkosti hradiště, na lokalitě Na Týnci, byl roku 1983 učiněn objev pravoúhlé jámy, která obsahovala mnoho částí lidských koster. Při následném průzkumu se ukázalo, že se jedná o hromadný hrob přibližně šedesáti jedinců, kteří byli do jámy vhozeni ve vysokém stadiu rozkladu, patrně několik měsíců po smrti. Hrob neobsahoval žádné kosti dětí a pouze tři lebky žen. Drtivá většina mrtvých byli muži ve věku mezi 20 a 40 roky, kteří vykazovali pro danou dobu nadprůměrný vzrůst i vyvinutou svalovou hmotu. Většina kosterních ostatků nesla stopy po sečných, bodných a řezných ranách. To vše ukazovalo na skutečnost, že v masovém hrobě skončilo přibližně šedesát bojovníků, zabitých během jediného konfliktu.