Dopingoví hříšníci: Největší sportovní skandály posledních 50 let

Bez pomoci nemáš šanci  

• Lance Armstrong | cyklistika | USA

Tour de France představuje natolik náročný závod, že se v minulosti podle mnohých jezdců nedal bez dopingu ani dokončit, natož vyhrát. Dopingové skandály ho tudíž provázely prakticky od počátku. Když ovšem v roce 1967 Tom Simpson v důsledku užití zakázaných látek a dehydratace během 13. etapy zkolaboval a zemřel, měly se věci začít měnit. Nicméně problémy provázejí slavné klání dodnes – jak dokládá i kauza legendárního Lance Armstronga. 

Americký cyklista triumfoval na Tour sedmkrát v řadě a jeho vítězstvím přidával na váze fakt, že v minulosti porazil vedle soupeřů také zákeřnou rakovinu. Už během jeho aktivní kariéry přitom zaznívaly pochybnosti, zda si nepomáhá zakázanými látkami. Sportovec ovšem procházel testy a všechna podezření vyvracel. Skandál pak v roce 2010 rozdmýchal jeho bývalý stájový kolega Floyd Landis, který čelil stejným obviněním a hájil se tvrzením, že se dopingu nebránil ani Armstrong. 

V roce 2012 zahájila Americká antidopingová agentura vyšetřování a posléze hvězdného borce obvinila z užívání látek zlepšujících výkon. Ačkoliv přitom cyklista prohlašoval, že je nevinný, odmítl se proti nařčením u soudu bránit. Tlak postupně sílil, až se Armstrong v rozhovoru s moderátorkou Oprah Winfreyovou nakonec přiznal, že takřka po celou kariéru skutečně dopoval. Veřejně se za své chování omluvil, přesto přišel o veškeré trofeje z proslulého klání i olympijskou medaili a samozřejmě dostal zákaz závodit. Vyšetřování ho v závěru vykreslilo jako „vůdce nejsofistikovanějšího, nejprofesionálnějšího a nejúspěšnějšího dopingového programu, jaký kdy sport zažil“. (foto: Profimedia)

Nefér rekord pro Kanadu

• Benjamin Johnson | sprint | Kanada

Závod na sto metrů, který se roku 1988 běžel na letní olympiádě v Soulu, ovládl kanadský sprinter Benjamin Johnson: Porazil americkou jedničku Carla Lewise a stanovil nový světový rekord. Posléze se však ukázalo, že si pomáhal zakázanou látkou zvanou stanozolol. Přišel tedy nejen o zlato, ale také o rekord – a jeho aféra navíc ukázala, že doping nepředstavuje pouze otázku sportovců zemí komunistického bloku. (foto: Profimedia)

Podvody na zeleném hřišti

• Diego Maradona | fotbal | Argentina

Argentinský fotbalista Diego Maradona byl mužem mnoha skandálů: Mezi roky 1991 a 1992 si vysloužil patnáctiměsíční zákaz reprezentovat svou zemi kvůli pozitivnímu testu na kokain. Zaměřil se proto na mistrovství světa v roce 1994, před kterým zhubnul a ze všech sil ladil formu. Dopingové testy u něj však odhalily pět různých forem zakázaného efedrinu, a legendární hráč tak do turnaje nepromluvil svými schopnostmi na trávníku, nýbrž dalším dopingovým skandálem. (foto: Wikimedia Commons, Clarín, Dani Yako, CC0)

Půl roku za mřížemi

• Marion Jonesová | atletika | USA

Jen na australských olympijských hrách v roce 2000 získala „královna oválu“ Marion Jonesová tři zlaté a dvě bronzové medaile. Později se však ukázalo, že užívala steroidy – a stala se tak jedním z nejslavnějších jmen spojených s vyšetřováním firmy BALCO, která sportovcům zakázané látky dodávala. Americká běžkyně tudíž přišla o sbírku svých olympijských cenných kovů a soud ji zároveň poslal na šest měsíců do vězení za křivou výpověď. (foto: Wikimedia Commons, Thomas Faivre-Duboz, CC BY-SA 2.0)

Nejlepší pálkař své generace

• Manuel Ramirez | baseball | USA

Baseballista Manuel „Manny“ Ramirez platil za jednoho z nejlepších pálkařů své generace. Bohužel i jeho kariéru nakonec pošpinily dopingové skandály: V roce 2009 dostal zákaz nastoupit do padesáti her, a to za braní přípravků na zvýšení ženské plodnosti. Po prokázání dalších podvodů se nesměl zúčastnit rovné stovky her – a než aby takový trest podstoupil, raději ukončil kariéru. (foto: Wikimedia Commons, Jerry Reuss, CC BY-SA 2.0)

Státní doping

Doping bývá obvykle otázkou jednotlivců či týmů, nicméně v Rusku se jednalo a jedná o systematickou záležitost podporovanou státem. V 70. a 80. letech se východní blok prostřednictvím svých sportovců pokoušel dát na odiv nadřazenost komunismu, a tamní země své špičkové reprezentanty k dopingu přímo nutily. KGB pak údajně komplikovala život antidopingovým organizacím a zametala skandály pod koberec. Studie australských vědců dokonce uvádí, že takřka každé zlato z moskevských letních her konaných roku 1980 získal dopující sportovec. 

Olympiáda, jež se roku 2014 odehrála v Soči, pak podle informátora z moskevské antidopingové laboratoře představovala jeden velký podvod. Ruští sportovci totiž čerpali z dopingového programu podporovaného státem, který zahrnoval i promyšlené zahlazování stop. V roce 2019 proto Světová antidopingová agentura rozhodla, že reprezentanti Ruska nesmějí čtyři roky nastoupit na olympijských hrách ani na světových šampionátech. Ortel se sice nakonec zmírnil na dva roky a sportovci se klání zúčastnit mohli, ale pouze pod neutrální vlajkou. (foto: Wikimedia Commons, Kremlin.ru, CC BY 3.0)