Do oteplující se Arktidy pronikají bobři a dramaticky mění tamní krajinu
Exploze populací bobrů na Aljašce vede ke zvyšování biodiverzity, urychluje ale také oteplování místní tundry
Arktická tundra se ohřívá rychleji než většina planety. Podél řek a potoků roste stále více dřevin, čímž vznikají ideální stanoviště pro bobry. A bobři neváhají. Na Aljašce dochází k explozi bobřích populací a výsledky jsou vidět i na satelitních snímcích.
Bobří invaze na Aljašce
Jak bobři pronikají do aljašské krajiny, dělají tam to, co umějí nejlépe –ohryzávají stromy a keře a z pokáceného dřeva si staví své přehrady. Voda rychle tekoucích toků se rozlévá do mělkých a často rozsáhlých jezer, v nichž si bobři náramně lebedí.
„Není mnoho jiných druhů živočichů, jejichž aktivity by zanechávaly stopy viditelné z vesmíru. Patří k nim samozřejmě lidé, ale shodou okolností lidé obvykle nemohou dělat na Aljašce to, co tam teď provádějí bobři,“ komentuje pro Business Insider situaci ekolog Ken Tape z Aljašské univerzity ve Fairbanks. Výsledky zjištění Tapeova týmu nedávno publikoval časopis Scientific Reports.
Když Tape s kolegy studovali letecké snímky aljašské tundry z padesátých let nenarazili na nich na žádné stopy přítomnosti bobrů. První známky aktivity bobrů objevili na snímcích z osmdesátých let. Bobrům se tam teď daří stále lépe. Mezi snímky z prvního a druhého desetiletí 21. století se počet bobřích jezer zdvojnásobil.
Satelitní snímky mapující bobří přehrady na Sewardově poloostrově na Aljašce. (foto: Scientific Reports, CC0)
Pokud jde o aljašskou přírodu, bobří jezera na ní mají příznivý a zároveň i nepříznivý vliv. Zvyšují pestrost krajiny a nabízejí organismům nový typ prostředí, což vede ke zvyšování místní biodiverzity. Problém je v tom že zároveň urychlují oteplování arktické tundry. Bobří jezera totiž pojmou mnohem více tepla, než původní rychle tekoucí a nevelké toky.
TIP: Záhada paleontologie: Proč najednou v Americe zmizeli obrovští bobři?
Tape a jeho kolegové očekávají, že se oblasti s bobřími jezery začnou podobat boreálnímu lesu a budou připomínat spíše tajgu než typickou tundru. Velké plochy stojatých vod přilákají různé druhy vodních ptáků i ryb, které se dříve v této krajině prakticky nevyskytovaly. Zároveň ale v oblasti rychle roztává doposud trvale zmrzlá půda, permafrost, přičemž dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry.
