Dalekohled Jamese Webba odhalil příčinu ikonického tvaru slavné planetární mlhoviny
Detailní snímky pořízené Vesmírným dalekohledem Jamese Webba odhalily, jakým způsobem se formovala slavná Jižní prstencová mlhovina

Planetární mlhovina NGC 3132 na snímku kamery NIRCam Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Její tvar je výsledkem působení hned několik hvězd současně. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)
Planetární mlhoviny bývají krásné a mlhovina NGC 3132, známá také jako Jižní prstencová mlhovina nebo též Caldwell 74, patří mezi ty nejkrásnější. Nedávno tuto 2 460 světelných let vzdálenou mlhovinu ze souhvězdí Plachet pozoroval jako jeden ze svých prvních objektů i Vesmírný dalekohled Jamese Webba.
Mezinárodní tým odborníků, který vedla australská astrofyzička Orsola De Marco z Macquarieho univerzity, prostudoval nové snímky z dalekohledu Jamese Webba a na vědce čekalo překvapení v podobě doposud neznámých hvězd, které se ukrývaly v zářícím plynu a plazmatu planetární mlhoviny. Výsledky jejich zjištění zveřejnil časopis Nature Astronomy.
Čtveřice hvězd a bílý trpaslík
Vědci již dlouho vědí, že podivuhodné tvary planetárních mlhovin, které vznikají po zániku hvězd podobných Slunci, mohou tvarovat blízké hvězdy, typicky jejich hvězdní společníci. V případě Jižní prstencové mlhoviny se ale ukázalo, že na tvar mlhoviny působí hned čtyři hvězdy – tři hvězdní společníci a jedna blízká hvězda, která nepatří do původního hvězdného systému.
Jižní prstencová mlhovina v blízkém infračerveném světle (vlevo) a středním infračerveném světle. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)
Dotyčnou mlhovinu obklopuje mračno chladného prachu, kvůli kterému je obtížné ji pozorovat ve viditelném spektru. Dalekohled Jamese Webba ji ale pozoroval v oblasti infračerveného záření, které takovým prachem prochází vcelku bez obtíží. Vědci díky tomu dostali příležitost prozkoumat Jižní prstencovou mlhovinu v doposud nevídaných detailech.
TIP: Estetická astronomie: Hubble detailně pozoroval dvojici planetárních mlhovin
Nové snímky dalekohledu Jamese Webba badatelům rovněž umožnily provést nové výpočty, díky kterým určili teplotu bílého trpaslíka, zhrouceného jádra bývalé hvězdy, které zůstalo v nitru planetární mlhoviny. Podle těchto výpočtů je jeho teplota asi 109 700 °C. Objev systému více hvězd, které jsou těsně gravitačně svázané s bílým trpaslíkem, by navíc mohl v budoucnu být velmi zajímavý pro gravitační astronomii.