Čtveřice Britů pokořila Mount Everest za méně než týden. Pomohl jim xenon?
Britští horolezci zvládli cestu z Londýna na vrchol Mount Everestu a zpět v rekordním čase. V rámci přípravy inhalovali vzácný plyn xenon.
Čtyřem Britům se nedávno povedl husarský kousek. Dokázali se vypravit z Londýna, vylézt na Mount Everest a vrátit se zpět za méně než týden. To je o celé týdny méně, než kolik obvykle zabere nezbytná aklimatizace na vysokohorské prostředí, bez které lidé při výstupu na vysoké hory riskují vážnou újmu na zdraví.
Jejich šerpa prozradil New York Times, že horolezci v rámci přípravy inhalovali xenon, který jim měl usnadnit aklimatizaci na vysokohorské prostředí Himálaje. Experti v oboru fyziologie si ale nejsou jistí, zda mohl xenon, který má jinak v medicíně tradici, v tomto případě sehrát zásadní roli.
Vzácný plyn pomocníkem horolezců?
„Možná to fungovalo. V tuto chvíli prostě nevím,“ přiznává Andrew Subudhi, specialista na lidskou fyziologii a výživu Coloradské univerzity v Colorado Springs, který studuje lidské výkony v prostředí s nízkým obsahem kyslíku. „Z pohledu vědy každopádně nevím o ničem, co by prokazovalo, že by xenon mohl mít takové účinky.“
Xenon je vzácný plyn bez barvy a bez vůně či zápachu. Jak se na vzácný plyn sluší, je chemicky inertní. Současně ale víme, že xenon opravdu ovlivňuje lidské tělo. Od padesátých let 20. století se využívá jako příležitostné anestetikum. Robert Dickinson z Imperial College London rovněž uvedl pro Scientific American, že xenon má neuroprotektivní účinky. Chrání nervovou soustavu před poškozením, například při úrazu hlavu nebo při mrtvici.
TIP: Překvapivý objev: Vzácný plyn pomáhá proti Alzheimerově chorobě
Mohl tedy xenon pomoci zmíněným horolezcům zvládnout jejich rekordně rychlou výpravu? Podle odborníků je možné, že jim pomohl zvýšit produkci hormonu erythropoetinu (EPO), který stimuluje produkci červených krvinek a vede ke zvýšení fyzické výkonnosti. Také jim mohl pomoci svými anestetickými účinky, které snižují vnímání bolesti. Podstatně významnější roli ale prý mohla sehrát předběžná aklimatizace v hypoxických stanech se sníženým obsahem kyslíku, v nichž horolezci spali celé týdny před výpravou.
