Co se skrývá uvnitř: Pětice živočichů, kterým je vidět až do žaludku
Splývají s okolím, zdají se být jako ze skla, ve tmě svítí, nebo působí velmi křehce, a přitom jsou jedovatí. I takových podob nabývají unikátní tvorové, kterým evoluce nadělila částečně, či dokonce zcela průsvitné tělo
Pod krunýřem
štítonoši | kde: mírné a subtropické pásmo
Drobní brouci štítonoši s průhlednými krunýři tvoří podčeleď mandelinkovitých. Jen v Evropě jich žije 39 druhů a liší se mimo jiné kresbou. Průhledná krusta slouží ke zmatení predátorů a výrazné vzory na jejím povrchu mají působit jako výstražné znamení. Dospělí jedinci dorůstají délky až 7,5 mm a jejich těla hrají odstíny zelené, hnědé, žluté a zlaté. Bezpečí pod štítem přitom vyhledávají již larvy, v mládí si ho však budují z vlastních fekálií, jejichž slepenec slouží hlavně coby výtečná kamufláž. (foto: Shutterstock)
Křehcí a jedovatí
Greta oto | kde: Střední a Jižní Amerika
Běžným motýlům obvykle pomáhá ke splynutí s prostředím zbarvení jejich křídel. Okrasu Grety oto však tvoří materiál, který jen velmi omezeně pohlcuje světlo, minimálně jej rozptyluje i odráží. Křídla tak působí průhledně, či přímo „děravě“. Kromě kamufláže se motýl útočníkům brání pomocí jedu: Housenky i dospělí jedinci totiž přijímají toxiny z kladivníků a hvězdnicovitých, což jim propůjčuje chuť, která predátory odpuzuje. (foto: Profimedia)
Chapadla s drápy
krakatice bradavkovitá | kde: oceány tropů a subtropů
Průhledný trup krakatice bradavkovité pokrývají tzv. fotofory, orgány schopné produkovat světlo, což hlavonožcům usnadňuje vyhledávání potravy v hlubinách. Dospělý jedinec měří zhruba jen 25 cm, a oproti víc než dvoumetrové krakatici obrovské jde tudíž o nevelkého tvora. Co mu však chybí na rozměrech, to dohání nebezpečností – jeho chapadla totiž porůstají velmi ostré drápy. Ani s jejich pomocí se ovšem mořský živočich neubrání svému úhlavnímu nepříteli, vorvani obrovskému. (foto: Shutterstock)
Žáby ze skla
rosněnka středoamerická | kde: Střední a Jižní Amerika
Ačkoliv je tělo rosněnky americké z velké části limetkově zelené, její útroby včetně srdce, jater a trávicí soustavy prosvítají skrz pobřišnici. U samice na snímku lze dokonce rozeznat vajíčka, z nichž se časem vylíhnou pulci. Díky ničím nezastřenému pohledu do nitra a také pro průhlednou kůži na končetinách si rosněnky vysloužily přezdívku „skleněné žáby“. Průsvitnost jim zřejmě pomáhá splývat s okolím a mást predátory. (foto: Shutterstock)
Pomalu, ale jistě
Zospeum tholussum | kde: chorvatské jeskyně
Ulita zcela slepých hlemýžďů Zospeum tholussum dorůstá výšky maximálně 2 mm. Podařilo se je objevit v jeskyních Balkánu v hloubkách od 700 do 1 400 m, kde panují teploty jen mírně nad nulou a stoprocentní vlhkost vzduchu. Předpokládá se, že se miniaturní tvorové dokážou pohybovat pouze extrémně pomalu, a zřejmě tedy spoléhají spíš na pasivní přesun – nechávají se například unášet vodou. Druh oficiálně popsal Alexander Weigand, a to teprve v roce 2013. (foto: Shutterstock)
