Anders Celsius vs. lord Kelvin: Proč astronomové používají Kelvinovu stupnici?
Teplotní stupnice Anderse Celsia je o více než 100 let starší než stupnice Williama Thomsona, autora Kelvinovy stupnice. Proč astronomové dávají přednost lordu Kelvinovi?
Základní bod Kelvinovy stupnice tvoří absolutní nula, tedy teplota, při níž by ustal veškerý pohyb a těleso by nemělo žádnou tepelnou energii. Ve vesmíru taková teplota neexistuje, lze se k ní pouze přiblížit.
Tzv. absolutní teplotní škálu nepoužívají preferenčně pouze astronomové: Má velké uplatnění ve všech odvětvích fyziky. Odvozuje se totiž přímo od termodynamických vlastností látek a v jistém smyslu jde o parametr odpovídající vnitřní energii. Například tlak plynu je tudíž – v idealizovaném případě – násobkem termodynamické teploty systému, podobně jako střední kinetická energie částic plynu.
TIP: Proč je vesmír tak chladný?
Absolutní teplotní škálu zavedl v polovině 19. století lord Kelvin (vlastním jménem William Thomson) a nastavil ji tak, aby její nulový bod odpovídal nedosažitelnému, zcela klidovému stavu a velikost jednoho dílku se rovnala dílku Celsiovy stupnice, která je zhruba o sto let starší. V důsledku toho se přepočet mezi oběma škálami zjednodušil: Celsiovy stupně dostaneme, když vezmeme hodnotu v Kelvinech a odečteme číslo 273,15.
Důvodem vzniku nového systému bylo odstranění záporných hodnot při fyzikálních výpočtech. Právě ve fyzice a jí příbuzných vědách se z těchto důvodů používá dodnes. Jediná ze všech stupnic se neoznačuje ve stupních, ale přímo v Kelvinech. Pokud ale narazíte na stupně Kelvina ve starší knize, není to špatně, až do roku 1968 to bylo přípustné.
