Africké Benátky zbavené romantiky: Původní reportáž z drsného nigerijského Makoku

Když se loďka pomalu pohybuje mezi dřevěnými domky na kůlech, má člověk pocit, jako by se vrátil zpátky v čase. Jen pár kilometrů od pulzujícího a moderního centra africké megapole Lagos existuje úplně jiný svět: V Makoku, často přezdívaném Benátky Afriky, se život neřídí městskými pravidly, nýbrž rytmem laguny. V oblasti, jež se dle některých odhadů stala útočištěm až pro tři sta tisíc lidí, neexistují silnice – pouze vodní cesty mezi domy, jimiž se proplétají dlouhé kánoe.

Na pokraji zkázy

Makoko vzniklo už před více než sto lety, ale pro nigerijskou vládu znamená bez ohledu na svou tradici trn v oku. Oficiálně se označuje jako „nelegální osada“, a několikrát se dokonce objevily snahy o jeho demolici. V roce 2012 už buldozery na popud starosty Babatundeho Fasholy drtily pevninskou část slumu a připravily o domov víc než tři tisíce lidí. Demolice však trvala pouhých dvaasedmdesát hodin, načež ji vedení města zastavilo. Vodní část Makoka tudíž stojí, ale osud slumu je nadále nejistý. Tvoří totiž pomyslnou vadu na kráse velkoměsta, jež se snaží prezentovat coby budoucnost Afriky. Těžko ovšem předstírat vznešenost a vizionářství, když takřka každý, kdo do metropole přilétá nebo jede po rušném mostě Third Mainland Bridge, pod sebou vidí obří slum…

Turisty v Makoku s největší pravděpodobností nepotkáte a vstup do velmi chudé a odříznuté kolonie se rozhodně nedoporučuje. Pokud vás však nebezpečí neodradí, najdou se místní průvodci, kteří si nechají dobře zaplatit a kanály vám ukážou. Tamní obyvatelé se živí převážně rybolovem: Zatímco muži každý den vyrážejí na lagunu s jednoduchými sítěmi, ženy jejich úlovky prodávají. Obchod se nicméně neodehrává v klasických stáncích – místo spletitého tržiště se hluk smlouvání a handrkování ozývá nad vodou, protože se nakupuje přímo z kývajících se člunů.